Prudký růst světové populace a její soustředění do velkých měst představuje velký nápor na stavebnictví a výrobu stavebních materiálů. Právě recyklace stavebních materiálů je účinným řešením jak uspokojit požadavky na výstavbu nových budov a současně zachování trvalé udržitelnosti na zemi.
Evropská ekonomika je těžce zasažena covidovou pandemií a válkou na Ukrajině. Jak ukázala historie, vlády jednotlivých zemí mají vždy tendenci reagovat na krizi zvýšenými investicemi do budování infrastruktury a výstavby, aby co nejrychleji nastartovaly jejich ekonomiku. Zde vidíme prostor pro výrobu betonu z recyklovaného kameniva, protože současně s výstavbou nových budov
dochází k demolici zastaralé infrastruktury a vzniká otázka co s ní.
Tím vzniká dostatek zdrojů pro výrobu recyklovaného kameniva do betonu, šetří se tím přírodní zdroje a uhlíková stopa spojená s jejich těžbou a dopravou.
V neposlední řadě je to ekonomicky výhodné pro všechny strany, pro stavebníky, stavení firmy i pro stát a naplňuje to tak základní myšlenky cirkulární ekonomiky.
Stavební suť se může zpracovat přímo na místě jejího vzniku, tedy na stavbě. Tím se šetří jak náklady na její přepravu na skládku, tak uhlíková stopa s ní spojená. Navíc nedochází ke skládkování, což přináší jak značné ekonomické úspory tak to má pozitivní dopad na ochranu přírody a tedy i na celkovou udržitelnost na zemi.
Pokud by se ze stavební suti vyráběl recyklovaný beton přímo na stavbě, nemusí se těžit a převážet přírodní kamenivo do betonáren, čímž se šetří jak náklady na dopravu, tak i uhlíková stopa spojená s těžbou a přepravou přírodního kameniva, jehož zdroje jsou navíc omezeny.
Takto vyráběný recyklovaný beton má prakticky nekonečný životní cyklus.